OBLAST ČECHY
Vinařská oblast Čechy se svými dvěma podoblastmi patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Zahrnuje 637 hektarů vinohradů, což představuje 4 % ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Svůj zlatý věk prožívalo vinařství v Čechách před třicetiletou válkou, kdy vinice dosahovaly rozlohy asi 15 000 hektarů. Současná vinařská oblast Čechy zahrnuje 75 vinařských obcí a 168 viničních tratí. Vinařská oblast Čechy je rozdělena do dvou podoblastí: Mělnické a Litoměřické.
Mělnická
Plocha osázených vinic: 322 ha
Vinařské obce: 40
Viniční tratě: 89
Tato oblast nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale také vinice v Praze, Kutné Hoře, Benátkách nad Jizerou, Kralupech nad Vltavou, Čáslavi, Berouně a Slaném. Ve středověku se zdejší vinaři soustředili především na pěstování odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir), jejíž sazenice údajně nechal dovézt Karel IV. z burgundské obce Chambertin. Největší plochy jsou dnes osázeny odrůdami Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a již zmíněným Rulandským modrým, pětici nejpěstovanějších odrůd uzavírá Modrý Portugal a Svatovavřinecké.
Litoměřická
Plocha osázených vinic: 317 ha
Vinařské obce: 35
Viniční tratě: 82
Oblast zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Kadaně, Ústí nad Labem a Loun. Významným centrem vinařství jsou Litoměřice, ve středověku po Praze druhé největší vinařské město v Čechách. Většina vinic v této podoblasti leží na jižních svazích Českého středohoří. Nejrozšířenější odrůdy zastupuje Müller Thurgau, Svatovavřinecké, Ryzlink rýnský, Rulandské modré a Rulandské šedé.
OBLAST MORAVA
Je rozdělena na čtyři podoblasti: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Celekm čítá rozlohu vinic přes 17 tis hektarů, přes 300 vinařských obcí a přes 1110 viničních tratí.
Znojemská
Celková výměra: 3 182 ha
Vinařské obce: 90
Viniční tratě: 218
Znojemská vinařská podoblast zahrnuje západní část jižní Moravy od Podyjí a východních svahů Českomoravské vrchoviny přes údolí Dyje, Jevišovky, Jihlavy a dalších menších řek až k Rajhradu u Brna. Je to království aromatických bílých vín, jejichž nekorunovaným králem je Veltlínské zelené, následované odrůdami Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Podíl modrých odrůd je menší, ovšem skvělé pověsti se těší originální Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal z okolí Dolních Kounic. Znojemsko je kolébkou vinařské turistiky. Nachází se zde 30 km dlouhý podzemní systéme chodeb bývalých vinných sklepů měšťanských domů. Za shlédnutí stojí rozlehlé vinné sklepy v Louckém klášteře. V hlavní sezoně se projedete po vinicích a vinařstvích se specializovaným Vinobusem a na řadě míst na vás čekají ochutnávkové stánky: na rajské vinici ve Znojmě, v Národním parku Podyjí na slavné vinici Šobes , na hrádku Lampelberg, v Hnanicích, ve sklepní uličce ve Chvalovicích nebo u cyklostezky ve Starých vinicích nad obcí Havraníky.
Mikulovská
Plocha osázených vinic: 4948 ha
Vinařské obce: 30
Viniční tratě:185
Dominantou Mikulovské vinařské podoblasti je vápencové bradlo Pálavy. Na jejích svazích se rodí znamenitý ryzlink vlašský. Všechny chutě Mikulovska vám nabídnou vína značek VOC Mikulov, VOC Pálava a VOC Valtice. Toulky za vínem vás provedou řadou vinařských obcí, od Pavlova a Perné přes Dunajovické kopce, Novosedly a Drnholec až do Pouzdřan a Popic. Odtud z vyhlášené viniční trati Sonberk se před vámi otevře překrásný výhled na Novomlýnské nádrže a na Pálavu se zdaleka viditelnými zříceninami několika středověkých hradů. Přírodním klenotem je Lednicko-valtický areál s řadou památek, který je zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světě.
Velkopavlovická
Plocha osázených vinic: 4872 ha
Vinařské obce: 70
Viniční tratě: 321
Velkopavlovicko je srdcem produkce moravských červených vín, zejména Modrého Portugalu a Frankovky. Nikde jinde nenajdete tolik vinic s modrými hrozny jako právě tady. Krajině kolem Bořetic, Kobylí, Němčiček, Velkých Pavlovic a Vrbice se dokonce říká Modré hory; odrůdy s modrými hrozny se tu pěstují na více než polovině vinohradů a vína ze tří nejtypičtějších modrých odrůd podoblasti, tedy Frankovky, Svatovavřineckého a Modrého Portugalu, mají specifické označení VOC Modré hory. Bílá vína reprezentuje Veltlínské zelené, Rulandské šedé a hlavně aromatické odrůdy Tramín červený, Pálava, Muškát Moravský a Müller Thurgau. Při toulkách tímto vinařským regionem si nenechte ujít prohlídku rozsáhlých komplexů vinných sklepů, které připomínají malé vesničky, například areál pod Kraví horou v Bořeticích, sklepní uličku v Kobylí, nebo Belegrady ve Velkých Bílovicích, kde jména uliček a náměstí vychází z vinařské historie nebo nesou jména odrůd révy vinné.
Slovácká
Plocha osázených vinic: 4413 ha
Vinařské obce: 118
Viniční tratě: 418
Vinice na jihovýchodě Moravy na hranicích se Slovenskem a Rakouskem mají velmi různorodé přírodní podmínky, a tak je paleta vín z této podoblasti podobně rozmanitá a pestrá jako zdejší krajina a rázovitý slovácký folklor. Daří se tu Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému. Ve šlechtitelské stanici v Polešovicích vznikla odrůda Muškát Moravský. Modré odrůdy nejčastěji reprezentuje Frankovka, Zweigeltrebe a nová domácí odrůda Cabernet Moravia. Ke skvostům Slovácka patří areál historických vinných sklepů Plže na okraji obce Petrov, roku 1983 vyhlášený vůbec první vesnickou památkovou rezervací v tehdejším Československu, anebo skanzen ve Strážnici s originálním souborem vinohradnických staveb.