Sesbírané hrozny jsou vinifikovány jako každé jiné víno a teprve následně jsou vyrobená vína smíchána. Tato tzv. assemblage je výsledkem umění každého vinaře dosáhnout rok co rok konstantní kvality základního vína, jež tvoří mnohdy i stovka vín z různých poloh. Po naplnění do speciálních silnostěnných lahví jsou cuvée připravená k druhotnému kvašení, při němž jako vedlejší produkt vzniká CO2 . Jelikož nemá kam z lahve unikat, váže se do vína a tak vznikají drobné bublinky, které šampaňské charakterizují. K tomu, aby se proces nastartoval, slouží tzv. tirážní likér. Dříve se do vína přidával jednoduše cukr. Až pánové Chaptal a Pasteur stanovili díky svým výzkumům přesné množství cukerného roztoku a kvasinek, které bylo třeba do vína přidat, aby proces probíhal spolehlivě. Kvasinky „pojídající“ cukr z vína po odvedené práci odumírají a vytvářejí tak ve víně sediment neboli kal. Je třeba, aby se tyto velmi lepivé zbytkové produkty kvašení usadily v hrdle lahve, odkud se nejsnadněji od straní. Proto musel přijít další převrat-ný objev. Tentokrát s ním přišla slavná vdova Nicole-Barbe Clicquot Ponsardin, která již v roce 1810 vymyslela se svým společníkem speciální stoly - stojany (tzv. pupitres). Tato technika setřásání kalů pomocí otáčení lahví (re-muage) je min. 8 týdnů trvající každodenní proces, který vyžaduje lidský um. Ten dnes většinou nahrazují mechanické giropalety, jež celý proces zvládnou za pouhých 8 dnů. Po remuage podstoupí víno fázi vyzrávání, která je pro šampaňské bez uvedení ročníku 15 měsíců ze zákona. Následuje odkalení neboli dégorgement či disgorgement, kdy je sediment z lahve pomocí speciální mechaniky odstřelen. To zaručuje výslednou čirost a jiskru vína. Tzv. dosage je expediční likér, který se přidává k takto odkalenému vínu a určuje výslednou sladkost vín.
Podle zbytkového cukru | 1. suché |
Zrálo v dubovém sudu | nie |